Obelháváte se rádi "pozitivním" myšlením?

[Ivanka adminka]

Dokážete si přiznat, co skutečně cítíte, nebo se raději obelháváte, že jste pozitivně naladěni, abyste to k sobě nepřivolali (přestože už to vlastně prožíváte :-)?

Přiznání si toho, co se doopravdy děje a co skutečně cítíte, se může jevit v rozporu se snahami být pozitivní za každou cenu, protože jinak bychom přece nebyli dost duchovní!!!

Jenomže pouze tehdy, když přiznáte skutečný stav věcí, ho můžete začít měnit. Pokud je všechno tak báječné, jak se pokoušíte předstírat ve snaze přesvědčit sama sebe, aby se to stalo vaší realitou, zůstane to takovým způsobem "báječné" i nadále - a vy se přemlouváte, abyste byli spokojení, přestože hluboko v nitru nejste.

Dále a blíže viz:
http://www.ivanamukova.estranky.cz

[Peter 2 :-)]

Hehe, my vynimocne duchovni sa vieme tlemit aj na exekutora, a hovorit si ze ake je skvele ze nas prisiel navstivit a oznacuje nam vsetko v byte... :-)

Presne tak ako hovoris - v urcitej faze je to potrebne - ale az ked vyriesime to, co umoznuje to, ze sa nasa situacia zhorsuje - potom to podla mna funguje ako urychlovac...

[Hanka]

:))))))))))

Miluju tě :)

[adam]

hanka,takze se culis i na exekutora.....vzdy pozitivni....

[petr]

Moje pocity jsou uloženy ve vrstvách,a třebaže na povrchu může být negativno,hluboko v nitru je stále pozitivno,jen se tam zaměřit.

[mandaliany]

Pěkně řečeno,Petře

[mandaliany]

Jelikož se pozoruji,tak během dne (zaleží na okolnostech) projdu několika pocitama,náladama a stavy mysli. I když někdy reaguji (na přicházející okolnosti) tak jak ve své přirozenosti nechci. Stále mě to "špatné reagování" učí příjímat věci tak jak přicházejí bez větších negativních emocí. Je dobré ptát se proč se věci dějí tak jak se dějí. Páč tak lépe pochopíme proč jsou neurvalci neurvalcama,závistivci závistivcama.... Ne náhodou jsme se narodili právě sem mezi tu rozmanitou mozaiku duší. Která nám právě ukazuje kdo jsme a kam jdeme.

[Ilumauir Kamil]

"pozitivní myšlení" je na draka, tuhle metodu nepoužívám

Já používám tzv.emoční navigátor, ptám se sám sebe jak se cítím a pak kam se chci v emocích posunout a nakonec, co pro to můžu udělat...

[BoFi - Petra]

Díky :-)) objimám

[adam]

kami, neber draci jmeno nadarmo.ale kamo, jaksi mi to pripomina planovani.a co takhle intuice a p.

[mystique]

a funguje ti to na kolko percent?...vazne by ma to zaujimalo...s laskou A.

[Lian]

Právě jak říká Petr: stačí se prokousat emocemi strachu a vždycky se objeví radost. Souhlasím zároveň s Ivankou, prožívám, co přichází, ať je to cokoliv. Což u nás doma znamená pěkný čóromóro. Nějak jsme se naučili snášet svoje emoce, tak se jim poddávám naplno, pořádně si zaječím, s něčím třísknu a za chvilku se mi chce smát. Takhle používám emočního navigátora. Nemusím se rozhodovat, k jakému pocitu se chci dostat, protože se vždycky nakonec dostanu k míru, radosti a lásce. Mám v sobě strach v takové síle, že bych si pozitivním myšlením asi ublížil :-)
Jsem raději celý než dobrý. Učím se přijímat i ty nejtemnější stránky, rád o nichpíšu a rád se nechávám překvapit, co objevím, když se stávám celistvějším.

[petr]

Jsem raději Celý než dobrý,to je krásně řečeno,díky
já bych k tomu dodal,že ta správná dobrota je právě být Celý,když přijmeš vše,i to nedobré,je to dobré
:o)