rodina,jak ji kdo citi

[adam]

rodina je neco nadherneho a velmi duleziteho,je to zaklad vseho, je to take jeden z kosmickych zakonu.skoda,ze sem zasahuji nejen instituce, ale take lide,kteri ve jmenu lasky delaji nepekne veci.pak to dopada tak, ze nase republika je na 2 miste v rozvodech,plne domovy duchodcu a ldenek,detskych domovu a zlomenych srdci.rozbitim rodiny dochazi ke katastrofam.asi 65% deti z detskych domovu se podili na kriminalni cinnosti a z nich 70 procent jsou recidiviste.pres prazdniny pak jsou plne nemocnice predskolnich deti, protoze je neni kam dat.proc?proc musi travit prazdiny v nemocnici?proto,ze nekdo narusil rodinu,prihravaji tomu i soucasne zakony a sobeckost lidi,ktzeri hledi jen na sebe, ale ne do sebe.vim,vsechno to spatne se vrati zpatky,ale proc to musi byt?proc musi byt tolik osamelych a opustenych?a tim nemyslim jen deti a seniory?nadherna kombinace pro me je uplna rodina a dobri pratele.takove spojeni je nadhera.jak tak sleduji prispevky hodne z vas si necim takovym prosla,zklamanim.jen proto, ze nekdo jiny byl sobecky.jsem pro lasku,ale aktivni a prozitou,ne pozlatko,ktere se jen trpyti a nic za nim neni jen utrpeni vsech zucastnenych.i kdyz se to utrpeni u vsech nedostavi ve stejny cas,ale stejne se dostavi.Proc?Jak by bylo krasne, kdyby se navzajem setkavaly stastne rodiny navzajem a predavaly si radost a stesti.jen tak,ze chteji a nikdo by je nemusel organizovat, proste by to vsichni chteli.to by bylo krasne.co vy na to?urcite mate sve zkusenosti a ne zrovna prijemne.

[Anna]

Ano Hanko, je to tak, děti jsou jen půjčené. Neříká to jen M. Foučková, říká to více lidiček. Věděla jsem, že mám děti přivést na Cestu...a pak se to jakoby vyměnilo, cítila jsem, že zase ony táhnou mě, že vědí více....po nějaké době se to vyrovnalo. A že nejsou moje....to jsem si dokonce prožila...cítila jsem v jedné situaci, kdy moje děti šly poskytnout podporu v bolesti jedné nádherné bytosti, jakoby to byla jejich matka (zemřela jí dcera). V té chvíli jsem věděla, že jsem je porodila, vychovala, ale že to jsou její děti...někde z minulých životů. Byl to velice silný okamžik...že jsem je k ní přivedla. A já zase naopak tři dny brečela nad smrtí té její dcery...jakoby byla moje. Vlastně jsme všichni JEDEN, že?
....a teď jdou, jdou, cestičkou klikatou a s LÁSKOU je musíme nechat jít...
Anička

[adam]

hanko,phdr-fouckova je velice chytra zena.vazim si ji.ale pis si,ze deti se zas vrati.az budou potrebovat pomoc.matka ja ta,u ktere vzdy budou hlrdat ochranu a pomoc,kdyz ji budou potrebovat.otec je pro deti ten,koho obdivuji,ale casto spadne s piedestalu.to zalezi na nem.

[adam]

anicko, to bylo krasne,otevrene srdicko, dekuji.mam jen jedno prani,vic takovych uprinmych lidi k sobe i ke druhym.tvuj adam

[BoFi - Petra]

Jsem vděčná za každé názory... protože každý směruje svoji :-) Rodina bývá překrásná, pokud žije v harmonii i se souladem. Dětí jsou moc úžasné bytosti, z toho se něco naučí. Každá bytost není nutně mít svou rodinu, ale to je její svobodnou volbu na svoji cestu.
Koukám že v dnešní době každé mají jiná představa, jiné vyznání a odlišnosti. V nich jsou velké učitelé. Platí i v manželství. Podle mně manželství patří k instituce. Vidím z mého pohledu že žádné pozemské bytosti kromě člověka neuzavírá žádné manželství. Lidstvo je na zkoušku na vývoje vědomí. :-) Ale nemusí být zkouška, stačí být sám sebou, naplň sám sebe... raduj sebe :-)

S Láskou BoFi :-)

[adam]

mila bofi,ptaci neuzaviraji manzelstvi a prece funguji jako rodina.neni to instituce.tak to ma byt.kdyz jsou deti,je treba se o ne postarat a proto jsou tu rodice.jako instituce rodina v dnesnim svete funguje spatne,no je to jenom instituce.pocit odpovednosti za to, co jsme stvorili, ten lidem chybi.a nekteri hresi prave na spatne fungujici zakony a instituce, aby si foukali ego.tim nemyslim vsechny pripady.jsou vyjimky jako tyrani, alkoho, drogy.ale i tam bez pomoci rodiny to tito bloudici nezvladnou.tvuj Adam

[BoFi - Petra]

Milý Adame... jak jsi psal že... funguje jako rodina - ano přesně tak. Když mladé ptáci dozraje a letí z hnízdu, protože umí se postarat o sebe. :-)) Tvá BoFi :-))

[adam]

mila bofi,divas se na manzelstvi jako na instituci ,ja ji citim jako vztah mezi otcem, matkou a detmi.budoucnost posoudi,kdo z nas dvou ma pravdu.kastliky,programy,instituce,politika,ne,to na mě neni.jsem volna drak a jako takovy jsem sam sebou a nic tady z tech hnusu k zivotu nepotrebuji.zadne skolometstvi,konfirmace,nalajnovane cesty jedinci pro nas vsechny,delaji z nas ovce.

[Tree]

BoFi, jsi nádherný člověk a já tě mám moc ráda.

[Pavla]

...plné domovy důchodců? Co o tom víš? Denodenně se setkávám s několika typy rodinných příslušníků. Velmi zjednodušeně se dají rozdělit do 2 kategorií. Ta pozitivnější jsou lidé kteří se nemohou nebo jen třeba neumějí postarat o své rodiče, prarodiče a přesto s nimi udržují kontakt jak jen to jde. A pak ti, kteří jsou na tom s postaráním možná i stejně, jen jejich projev zájmu o staroušky se omezuje na každého 15. v měsíci (důchody). Nechtěj po mně, abych to pojmenovala, protože tolik škaredých slov, by tyto stránky neunesly. Jde o to, že takto se budou pravděpodobně chovat i jejich děti vůči nim(příklad je nejtypičtější výchovný model), ale to už bude pro ně pozdě. Tohle má být ten základ všeho?

[adam]

pavlo,domovy duchodcu jsou nejen plne, ale ceka se na volna mista i nekolik let.cista statistika.a treba i zkusenost.kostla sis nekdy nemocnici jinak nez pacient,nebo navsteva?zkus to.ale bude to bolet.jsem optimista,ale takovy pristup clenu rodiny,kterych je vetsi cast,mne vadi.proto rikam,ze rodina neni takova,jak by mela byt,vztahy v ni v dnesni dobe jsou jako v "instituci".soudy,rozvody,priklady.spatne.

[Pavla]

Adame, omlouvám se, pokud to nebylo zřejmé z psaní, já v domově dělám už 4 roky, takže jak píšeš, nekoštuju denně nemocnici, ale opuštěné i neopuštěné staroušky. Řeknu ti, raději bych tedy koštovala dobré vínko, než tohle.Samozřejmě mé iluze o tom, že můžu globálněji pomoct v rámci nastaveného systému institucí, už vzaly za své. Takže jen malinko, omezeně, ale přece jenom se snažím být vůči nim človíčkem, kterého by měli rádi, který by jim pomohl zpříjemnit alespoň občas chvilky jejich života. Pokud bych neměla v sobě trochu samaritánství a hodně lásky vůči nim, už bych dávno pro veškerou úřednickou byrokracii a znechucení z některých jejich rodinných vztahů už dávno prchla. Celkem jsi udeřil na hlavičku i se soudama, rozvodama apod. Bohužel(nebo bohudík) i touhle oblastí jsem si pracovně prošla a do dneška nosím v hlavě vzpomínky. Vyřizovali jsme rozvodové záležitosti jedné paní a ta plná afektu a vzteku vůči manželovi odmítala souhlasit s alespoň občasnou jeho péči o jejich dítě. Nechápala jsem, nechápu dodnes a asi nikdy nebudu. Kolik mě to stálo energie a přesvědčování, vysvětlit jí její špatný postoj. Mohla jsem se na to vykašlat, napsat návrh podle ní(klientovo přání pro mě mohlo být dogma), nechat to na rozhodnutí soudu, ale já bych neměla klid na duši, pocit, že jsem udělala to nejlepší (v té špatné situaci)co jsem mohla. Tenhle příklad je jen jedna z perliček z mých osobních(špatně-pracovních) zkušeností, takže vím, co tě trápí a možná i rozčiluje.

[adam]

Pavli,mas pravdu je treba zmenit system.mozna vyhovoval kdysi,ale dnes neni dobry.je treba v tom neco udelat.a ja jako muz,ktery jen nemluvi,ale snazi se i konat,se ted snazim v tom neco udelat.treba to neni idealni,ale urcite by to byl posun kupredu.doufam,ze se mi to podari.bojovat umim.drz pesti.adam