Čtyřicítka. Kam s ní?

[Ivanka adminka]

Jaké vlastně ženy přes čtyřicet jsou? Vyzařují aroganci zapšklé, nikým nepotřebné, zbytečné a osamělé neperspektivní stárnoucí ženské v květované zástěře a kostkovaných bačkorách, nebo se ve snaze oddálit zhruškovatění postavy navlékají do minisukní, přestože v nich vzbuzují spíše lítost, než aby vyzařovaly sex appeal?
Jaké vlastně ve skutečnosti jsou? Respektive jaké mohou být, v dnešní době, kdy se kult mládí a přetvářky pokouší převálcovat svět (nejen médií), a jinakost lišící se od žádoucího průměru je blahosklonně pokládána většinovou farizejskou společností za jakousi úchylku?

Mají vůbec nějaké zajímavé vzory ve svých předchůdkyních, z kterých by si mohly čerpat inspiraci a odvahu? Nebo jim zbývá s děsem v srdci a s hrůzou hluboko v očích pozvolna (či bleskurychle) stárnout a nevyhnutelně očekávat okamžik, kdy si konečně opatří zástěru s pestrobarevnými kytičkami, kostkované bačkory s přezkou a kocoura (protože pravidelné procházky se psem by byly nad jejich síly)?

A co byste řekli tomuto:

Čtyřicítka…

… to je velikost, za kterou se již nevyskytují snadno manipulovatelné barbíny, které si lze oblékat a aranžovat podle obrazu svého pána a vládce…

… to je taky horečka vášně, kdy se ženy přestávají úzkostně sledovat, jak působí na milence, a naplno si to všechno, co jim život nadělí, užívají…

… znamená rozvoj opravdu MOHUTNÉ síly! (...vnitřní mám na mysli :-)

… a také podvědomá snaha začít si konečně vytvářet život podle svého, nikoli jaký by podle druhých měl být, nebo co je od nich potřebováno…

… doba odkládání obav, že se jim nepodaří splnit reprodukční povinnosti, že neudělají dostatečně nablýskanou kariéru a že se nesvezou v luxusních životních stylech bohatých mužů…

Teď jde ještě jen o to učinit tuto snahu vědomou a začít ji realizovat.

Věnovat svůj čas tomu, co je těší...

Nehonit se za něčím, co není nezbytné ku přežití... a to bez výčitek!

Dovolit si říci NE a odmítnout to, co jim nevyhovuje, aniž by se musely bát, že je přestanou mít rádi... oni… jacísi ONI!

Radovat se ze dnů, kdy nic NEMUSEJÍ... ale MOHOU... a to je velký rozdíl.

Ale hlavně v tomto věku mají ženy dost síly i zkušeností, aby věděly, že život je jedno velké, zajímavé a plastické DOBRODRUŽSTVÍ, které mohou utvářet k obrazu svému!

Pokud ovšem dokáží zodpovědně přijmout svoji svobodu, která je sice líbivá, ale i pěkně zapeklitá věc; mnozí se raději vracejí do "okovů" jakéhokoli otroctví, protože tam je větší bezpečí a známé prostředí, od kterého vědí, co mohou čekat... A to i za cenu, že tam trpí...

Takže, životem ostřílená děvčata:
Dovolte samy sobě být samy sebou a jděte neohroženě za vším, co vám Bůh požehná!

Tři fáze života ženy

© Ivana Muková
Článek lze šířit dál, ale prosím s uvedením autorky http://www.ivanamukova.estranky.cz

[Wianka]

Moc se mi líbí tento příspěvek. Od rána přemýšlím, jak sem mohu přispět. Už jsem na to přišla. Ničím. Přesto, že se mi to tak líbí a mám mezi čtyřicátnicemi hodně kamarádek, tak ještě sama nevím, jak to za touto "hranicí" je. Takže se na ni mohu jen těšit a doufat, že i nyní jsem něco platná. :)

[Eva-Magenta]

..je to tam dobrý...baví mě to...víc než třicetiny...:-)

[Wianka]

Prima. :) Tak se mohu těšit. Teď se ještě honím právě za tím, abych splnila své reprodukční poslání. Takže zatím ještě až tak nechvátám. :)

[Ataui]

Milá Ivanka a milé vrstovníčky:-)
Pretože mi je skvelých 45, môžem sa radostne pripojiť do tejto diskuzie. Mám pár čerstvých skúseností, takže sa o ne podelím:-)
Ide iba o to, kto má s naším vekom problém...my samé alebo naše okolie ? Ak my samé, tak viď časť prvú Ivankinho článku, ak naše okolie, má smolu:-)))
Napríklad ja, lebo o druhých sa mi ťažko píše: Hlavne sa nenechať "zamortizovať" životom, udupať , ubiť, otráviť, znechutiť. Podnetov je hodne a my všetky, ktoré už niečo máme za sebou, by sme mohli o tom napísať dizertačku.
V rámci môjho vzostupu, osobnej transformácia a priznajme si, aj nejakých tých zdravotných problémov som sa zo štíhlej kočky ( max. veľ 38) stala "boubelatou krasavicí" ( konfečná veľkosť 46 aj bratku 48). Síce stále sexi, síce vraj stále vyzerám na 38 (ani som tomu neverila, až keď mi to potrvdilo viac kamarátiek:-))) ale tá hrôze pre mňa !!!
Najprv som si nekupovala ani žiadne nové pekné oblečenie, lebo to ani nemá zmysel , kým neschudnem ( to keď som pribrala prvých 15 kíl), potom som si hovorila, že sa to ešte celkom dá, tak som si občas nechla niečo ušiť z pekných farebných látok ( to asi po ďalších 15 kilách plus) a teraz občas prejdem obchody a viem, že tam na seba aj niečo sexi nájdem aj pre moju veľkosť ( plus 10). Áno, počíate dobre, plus 40:-)))
Je síce fajn, že mám i naďalej súmernú postavu, je fajn vedieť, že sa mužom nesmierne páči môj hrudník č. 6, ale ruku na srdci , nebolo by mi lepšie v mojej veľkosti? No, zatiaľ asi nie, lebo kým sa nezbavím svojich strachov a obmedzení , telo bude stále potrebovať túto "rezervu".Tak si vykračujem po uliciach ľahko a s úsmevom a keď sa darí a toto vyžarujem, ľudia sa usmievajú, obzerajú a hovoria si, čo v tej ženskej je, že sa nekaboní ?
Ešte sa zdôverím celkom intímne:-)))medzi nami ženami. Nemá sa to, ale možno sa otvoríte aj vy ostatné.
Malá vsuvka: Amerika holé baby vo filmoch konfekčná veľkosť max. 34, to sú tie anorektické "vzory" a čo my, holé baby č. 46 ? Vedeli ste, že aj božská Marylin mala túto veľkosť ? Je mi celkom jasné, že ona mala ten svoj tuk nejako lepšie rozvrstvený, keď aj bratia Kennedyovci podľahli jeho volaniu, no ale predsa, dobrá inšpirácia, nie?
No späť k intimite môjho tela a duše.
Neverili by ste, akú nelásku som si dokázala kvôli svojim narastajúcim, síce symetricky, ale aritmetickou radou stále sa zväčšujúcim rozmerom vyrobiť. Začalo to tou nechuťou pekne sa obliecť, obuť, potom nechuťou ísť medzi ľudí, nechuťou sa zoznamovať a samozrejme predstava, že by sa ma mal niekto láskyplne dotýkať ( alebo nedajbože aj viac ! )v tejto moje podobe bola úplne NEPRIJATAĽNÁ !!!!
A tak som si hovorila, idem sa zoznamovať, na workholizmus môžem umrieť aj neskôr:-) Samozrejme, že to bolo v mojich 44 rokoch a teda žiadne kluby, bary a pod. nepadali do úvahy. Takže kde? Logicky internet a zoznamovacia agentúra. Všade s doporučením, že mám uvádzať vek 38 rokov, lebo inak muži písať nebudú a fakt.´Štyri mesiace som sa aktívne zoznamovala a to tak, že som bola v auguste už úplne hotová a vyčerpaná a povedala som si, že už nemám síl. A čuduj sa svete, pár dní po tomto dni sa mi ozval jeden 34 ročný muž, s ktorým som mala osemmesačný krásny vzťah a ktorý mi ukázal, že ak si partnesi "sadnú", fyzická láska nemá s rozmermi a váhou nič spoločné. Nikdy mi ani slovkom neneznačil a vlastne ma vrátil do tohto života. Musím sa úprimne priznať, že som na jedne strane príjemne prekvapená, koľkým mužom sa moletky páčia, na druhej strane ani po tejto skúsenosti sa nemôžem ubrániť podvedomej túžbe po svojom štíhlom tele.
A premostenie späť k veku.Rozišli sme sa, a aj keď ja som už nejakú dobu vedela, že to nie je On, nedokázala som mu to povedať, aj zo strachu, aby som mu nadobro nezničila jeho sebavedomie, ktoré sa mi zdalo byť dosť nízke. On to dokázal a fuj! mailovou formou, lebo "live" by to asi nespravil dodnes...A to zasa bolo priveľa na mňa....Keď sme sa rozprávali o rozchode, jedným z dôvodov bol môj vek,ktorý nedokázal stráviť. Dozvedel sa to síce hneď keď sme sa druhý raz videli, ale vraj to už bolo mimo jeho kontrolu. ( Neviem síce prečo presne, asi hormóny, ale je dobré vedieť, čo znamená slovo NEODOLATEĹNÁ, nie? )
Vraj mám všetky kamarátky okolo 40 a on si pripadá ako môj syn. Ale na druhe strane by ma chcel stále milovať, objímať , dotýkať sa...No proste taký incestní synek, s matkou sexovať:-)))Obídeme jeho infantilitu, asi a k veci:
Toto celé bolo pre mňa veľký zážitok, skúsenosť a poučenie v jednom.
Bohužiaľ niektorí muži majú strach z vyššieho veku partnerky aj keď túto informáciu skôr počujú, ako vidia.Kamarátka múdro hovorí, že muži nemajú vlastnú krásu a mladosť a reto ju hľadajú u svojich partnerok.Ja by som si priala poznať muža, ktorý v mojom veku nevyzerá ako opotrebovaná strhaná troska, lebo takých bolo v mojej vekovek kategóri neúrekom.... Musím sa priznať aj k tomu, že mladší partner bol pre mňa príjemnou zmenou.Asi jeho jedinou nevýhodou je, že sa stále "hľadá" a že má priority trocha inde, než ja.
Samozjerme, že sme nenašli spoločnú duchovnú cestu a to bolo aspoň pre mňa dôkazom, že toto partnerstvo nemá dlhodobú šancu. Pretože som veľmi tolerantná, dokážem v ľuďoch vidieť i iné hodnoty, než len tie, na ktorých záleží mne. Ale ukázalo sa, že v dnešnom veku tolerancia nestačí a že hlboké súznenie duší a srdcí nenahradí. Viem, že tento človek bol v minulých životoch mojím bratom a sme stále veľmi dobrí priatelia a viem, že keby sa " našiel", vzťah by sa dal obnoviť. Až na to, že som mu ako patrnerovi prestala veriť. Ako to, keď z čista - jasna príde krásny ale rozlúčkový email?
Teraz mám život plný iných vecí k riešeniu. Nebolo mi to jedno a nie je mi jedno, aký vzťah bude medzi nami. Vďaka môjmu prijímaniu vecí tak, ako plynú, je výborný zostal aj otvorený.
O teraz sa učím vždy hovoriť svoje NIE, neprispôsobovať sa partnerovi ak sa mi to nepáči, zostať k mužom otvorená a chápajúca a hlavne plniť samú seba,aby som mala z čoho rozdávať, ak zasa bude komu.
Toto je zo života, nie je tam hepáč ( rozumej Happy end ) , lebo tam nepatrí...Ja si idem a pôjdem ďalej nevyšliapanou mojou vlastnou Cestou, aj so svojimi kilami aj s Otcom za chrbtom a rada:-))).
Viete, že toto obdobie je naozaj šialené a ža ani ja to nemám jednoduché...ale veštica z kávy mi vyveštila,že do roka svoju transformáciu dokončím.
Je mi aj celkom jedno, či budem popri tom ztrácať svoje kilá, hlavne aby sa naplnilo toto motto:
"Nekonečně svítá v srdci, které uvěřilo ve slunce."
Majte sa krásne, zrelé ženy a buďte samy sebou ( aj so svojimi rozmermi:-))))
To vám zo srdca želám ja, Atauí.

[Ataui]

Ahoj xaxex:-)
Nič si z toho nerob, ja som "prd" nevytvorila a predsa je to na h.....:-))))
Aj ja ti rozumiem, držím ti palce a netvor príliš, vytvoríš nejakého Brada :-)))
Opatruj sa a prajem ti srdečného, milujúceho, chápajúceho a šťavnatého chlapíka...

[Ivanka adminka]

Jó holky, mám obdobnou zkušenost.
Jednak se mi zdá, že velikost 40 šijí stále menší a menší :))), a taky mě naštvalo, že písmenka na mapách jsou stále drobnější a drobnější!!! Pro koho si myslí, že to kruciš dělají!?!?!?
A muži našeho věku: nedbají moc o sebe, to je fakt, asi spoléhají na "sexy mozek" ala pan Paroubek :-)))))))))))), ale naštěstí hledají mladší ženy než jsme my - asi že jim začínáme připomínat jejich matky a z toho pramenící nevyřešené problémy, od kterých se snaží mermomocí distancovat.
Mladší muži jsou lepší, je s nimi více srandy a tolik si nestěžují, jsou osvěžující svými ideály a plány, sice mi občas vadí, že komunikaci prostřednictvím sms a emailů považují za plnohodnotnou (a přitom není nad to udělat někde mezi lidmi pořádný cirkusek ohledně nežádoucího rozchodu, že? :-)))

[Ataui]

Presne, presne, presne !!!!!! Tuším si rozumieme aj bez slov:-) Mailík je jednoduchší, nie? Hlavne nie vzťah na blízko....to už je práca:-)))) Včera som bola u jeho sestry a uľavilo sa mi. Má trojtýždňové miminko a ešte sa nebol na neho okrem pôrodnice pozrieť...a predminulé vianoce bol radšej sám doma a ani mu nebolo smutno, že nie je s rodinou...asi ma Manitú chráni viac, ako si myslím, díky ti, tati :-))))

[Wianka]

Děkuji za Vaše příspěvky. :) Osobně také musím potvrdit, že vztah, který jsem měla s o 9 let mladším klukem byl velmi krásný, ale je fakt, že tedy to mládě nebylo hotové a nechalo se ovlivnit rodiči. Ale i tak, dnes už je mi o pár let více, takže bych chtěla nějakého mladšího partnera, protože např. v 28 už tak nějak by měl být hotovější, než v těch 19 - 22 :)

Ale když Ataui popisuje, že 34 letý byl nehotový ... hm hm ... kdy už vlastně muž ví, co chce? :)

[Alena B.]

Někdy muž neví nikdy, co chce, i když se to samé říká o ženách, a kdo vlastně vždycky ví, co chce? I když to ví teď, nemusí to vědět za chvíli....Někdo je názorově hotový v osmnácti, ale většině na to nestačí celý život.. vše se mění...:-)
Ale chtěla jsem se zeptat - a co my, nad padesátku??? ...už úplně odepsané?..

[Wianka]

Svatá pravda, někdy život nestačí na to, abychom zjistili, co chceme. :)
No, praví se, že v padesáti začíná život, tak jaképak odpisy, naopak. :)

[Alena B.]

Wiano, moc děkuji za povzbuzení, ona to vždycky není legrace, víš...papa :-)

[Wianka]

Nojo, tak hlavně, že není nuda ... :) dneska mi zrovna jedna paní říkala, že jí táhne na sedmdesát a když jsem jí řekla, že vypadá moc dobře a že to na ní není vidět, nabídla mi brýle ... :D Tak jsem jí opáčila, že zrak mám dobrý a brýle fakt nepotřebuji :) Paní vypadala vskutku dost dobře, asi jen neměla srovnaný ten věk, pořád říkala, že má stařeckou kůži, ale neměla ... :)