Silná žena

[Ivanka adminka]

V posledním roce, dvou jich začínám potkávat víc, možná se přestáváme bát projevit nebo se víc přitahujeme? Jasně, pro okolí je to síla a ne všichni to rozdýchají. Dřív se taková energie ničila - upalovala. Přitom je spousta možností jak jí využít jinak než k destrukci a ničení, ale k léčení, povzbuzování, doplňování pro jiné. Je na každé, která jí v sobě objeví, jakou cestu si zvolí. Těch možností je hodně, ale nejhorší je potlačení nebo ji nechat použít druhé proti sobě. Protože pak nastupují těžké nemoci, různá sebedestrukce, nespokojenost, smutek, ...

Autor: Javaho

Všechno tohle znám z vlastní zkušenosti a jen díky darům, které mi existence na moji cestě dává, se mi pomaloučku daří obrátit kormidlo.
Přiznávám, že tenhle týden byl obrovský obrat a já zatím budu moc a moc opatrně našlapovat na naprosto neznámém území...

Víte, spojené silné ženské energie dokážou strašně moc. Ale co se musí nejdřív udělat je obrovský kus práce (já vím, že to někomu asi už leze na nervy, ale zase a zase zdůrazňuju důležitost námahy, učení, trpělivosti - už tyhle samotné fakty odradí spoustu lidí, takže tam dojít nemůžou, proto je to cesta jen pro silné. Tím nemyslím, že pro silné jen od přírody, ale každého hledače síly. Není to o žádné zkratce přes magii nebo kurzech jak se stát šamanem ve třech lekcích!!!).

Ta velká námaha stojí za to. Taky je totiž důležité se postupně s tou silou seznamovat a učit se s ní zacházet. Protože by uměla pořádně setnout (není proč se bát, je potřeba důvěřovat a zase se učit) a dát tvrdé lekce těm, kteří se současně neučí další nesmírně, opravdu nesmírně důležité body:
- pokora
- úcta
- pochopení
Tohle považuju za něco, co by si každý měl pořád opakovat a znovu se učit. Protože jsme lidi se všemi našemi chybami a omyly. Každý děláme "kraviny".

Silné ženy se vyznačují některými společnými znaky, nepříliš obvyklými v dnešní době a společnosti. Např. jsou víc samy sebou. Přestávají se snažit nacpat do škatulek a nechat se ovlivňovat oficiálními trendy jak mají vypadat, jak a co mají cítit, jak se mají chovat - prostě nesnaží se nacpat do role Barbínek. Dost se bavíme i o otázce hubnutí. Pochopitelně každá z nás by chtěla být pro svůj pocit něco jako ženská dokonalost (to už snad máme v genech). Ale mě došlo, že právě ta pestrost a odlišnost dává často našemu životu šťávu a jiné dimenze. Mám kamarádku, která není silná, má takový měkký, příjemný, mateřský vzhled. Je to ohromná ženská a má ohromnou klientelu pacientů, kteří za ní jezdí z daleka na terapie a nikdy se jí nestává, že by měl pacient problémy se jí svěřit s nejintimnějšími problémy. Protože u ní cítí bezpečí a vnímá její péči skoro jako mateřskou. Je to její deviza i když ona osobně to tak nevnímá.
Stejně tak jiná žena, která mi připadá jako jedna velká pramatka rodu. Snad to pochopila správně jako kompliment - ale celou svoji osobností, včetně postavy budí pro mě dojem, že všechno zvládne, zorganizuje, ochrání, nejen svoji rodinu, prostě z ní čiší dojem - všechno bude v pořádku, všechno se zvládne.

Ještě je tu jedna stránka v tom být sama sebou - nebát se prožívat, nebát se být v různých okamžicích svá. To znamená, že se přece žena určitého věku, matka dvou dospělých dětí nemůže chovat jako puberťačka, že? A právě ta ohromná svoboda vlastní vůle je ta, že může. A ještě ustojí, když se bude někdo hloupě tvářit a nebude mít pocit viny nebo studu za svoje projevy.
Je určitá hranice a taky záleží na formě a způsobu sebeprojevení. Pokud je to na úkor druhému nebo to někomu ubližuje, tak to není dobře.
I tady je hodně těžké se naučit rozpoznávat kde ty hranice mám já a kde ti ostatní. Ovšem aby nedošlo k omylu - nejedná se o hranice ve smyslu co se líbí nebo co mi budou tolerovat ostatní - jak se na mě budou dívat a co si budou myslet sousedi když nebudu zapadat do jejich představy jak mám vypadat ...

Kdo si nezkusil ani neví, jaká je to úleva a příliv energie si dovolit být blázen, dovolit sií pustit energii a ostatní vyhecovat do praštěného tance, kdy určitě všichni vypadáme všelijak, ale kde ta energie běží směrem k uvolněnosti, radosti ze vzájemného setkání....

Zdroj:
http://www.jitrnizeme.cz

Další článek téže autorky: "I ženy mají své datum spotřeby!"

[Jana]

To opravdu sedí.

[Hanka]

:)

[Coudzejna]

Hoj Mukčo :-), co tě nakoplo k tomu obratu?

[Lemmy]

je krásné být sama sebou i když ostatní si myslí, že je to úlet :-) mě se v tom líbí :-)

[Ivanka adminka]

Hojky Cou, nevím, možná marné snahy být slabou ženou, aby me muži meli rádi, což se nepotvrdilo, tak jsem si prestala hrát na slabou a začala být (prirozene :-) silná :-)))

[ablas]

Ivanko,ja to o Tobe vim uz davno,mam radost a preji Ti to.

[Pavla]

Ivi, jak ti rozumím...V rámci manželství si mě do pozice slabé ženy stylizoval můj muž, asi aby to sám ustál.(pokud bych byla tak slabá, nevydržela bych to s ním). Po jeho smrti mi i kdybych chtěla a uměla to, nezbývalo nic jiného než být silnou. A že to na to narážím převážně, ale nejen, u chlapů, je jasné.A to jsem opravdu velmi chápající, láskyplný tvor, žádná feministka..Zkoušela jsem párkrát být tou slabou(protože vím, že jim to dělá dobře), ale vydržela jsem v této roli jen velmi krátce.Možná to bylo i tím, že jsem narazila na slabochy(ne fyzicky). Co je ale špatného na tom, vědět co chci, jít si za tím(nikomu kolem tím ale neubližovat), rozhodovat se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zároveň si nést důsledky svého rozhodnutí( a že někdy i dost nepříjemné)?
Mé občasné "úlety"(ale jsou to?) chování, ztřeštěnosti, jsou pro mě nabíjecím elementem a už dávno neřeším okolí. Jediné, co mě uklidňuje, je, že můj pubertální syn (17) je jeden z mála, který s tím nemá problém, občas ho vyhecuji natolik, že se i přidá a celkem si rochní ve svém tvrzení, že i jeho matka je puboška.Takže snad následující generace dívek díky němu a jemu podobným si nebudou muset hrát jen a jen na seriozní paničky.:-))

[Tree]

Jednou mi kamarád řekl, že bych se měla chovat přiměřeně svému věku. Nejdřív mě to dost vytočilo, ale pak jsem to začala praktikovat. Co on ví o tom, kolik mi právě je? A tak je mi občas 6 (třeba v ZOO), jindy 15 (když se něčemu řehtám jako kůň, nebo beru schody po dvou), někdy kolem 30(když je na obzoru někdo pohledný), ovšem někdy mi vyhovuje i těch 60...(slevy pro důchodce nejsou k zahození). Přijde na to, co chci zrovna dělat. Je mi srdečně jedno, co si o tom kdo myslí. Nestojí mě to moc sil, a přesto je v tom velká síla.

[Eva-Magenta]

...Tree, Ty jsi prostě úžasná....miluju Tvoje příspěvky...:-)

[Katy Ilgnerová]

Ahoj milé dámy čarodějničky, nějaká náhoda mě sem k vám dostala.To se potvrzuje to pravidlo, že podobné se přitahuje.Jsem tu krátce, ale zatím se mi tady moc líbí, protože cítím,že jsem si konečně našla ty "svoje lidi".

Nevím, co rychle o sobě napsat.že se snažím využívat dary, které jsem dostala, že často chybuji, mám málo pokory a pořád nějaké výčitky, že dělám něco špatně.Na druhou stranu mě těší pomáhat lidem, dle svých schopností, těší mě dávat druhým lásku a Světlo.A sledovat s úžasem jak krásně to funguje.Tak vám všem přeju jen to nejlepší.Katy