Jedno tělo a dvě duše

[Ilumauir Kamil]

Prvotní impuls k tvrzení, že k inkarnaci dochází nejdříve tak ve 3 měsíci těhotenství, mám z Cest duší od Michaela Newtona a když jsem to četl poprvé, neladilo to s mým tehdejším systémem přesvědčení, ale na druhou stranu to částečně vysvětlovalo některé věci, kterými jsem se tehdy zabýval. Dělal jsem si na tohle téma mnoho channelingů a hledal, jak dát ty rozpory do kupy.

Dostal jsem informace o tom, že vlastně máme dvě duše. Ta prvotní je spojena s lidským druhem jako se součástí živočišné říše a provází lidstvo procesem evoluce, je to energetická matrice druhu v pětidimenzionálním prostoru, do které jsou vnořeny matrice jednotlivců. Podobné mají všechna zvířata i rostliny. Nový člověk se může narodit na Zemi až ve chvíli, kdy je v té matrici druhu pro něho vytvořeno místo, individuální matrice. Je to energetická síť, podél které proudí energie matky i otce a vůbec umožní setkání vajíčka a spermie. Už v téhle chvíli je zde přítomná obrovská spirituální energie, kterou rodiče (samozřejmě ti vnímavější) velmi intenzivně vnímají. Už ve chvíli, kdy má zárodek jedinou buňku, tak je zde kompletní 5D struktura, kterou buňky zárodku obrůstají a ve které žijeme celý život. Je to jakási nosná kostra našeho těla, ale i spousty procesů v něm, fyziologickými počínaje, ale i emocí či mysli. Tohle vše tvoří nádobu, do které vstupuje sekundární duše. V tom jsme jedineční, jediní další živočichové na Zemi, kteří přijímají sekundární duši, jsou kytovci.

Sekundární duše je přítomna celému výše popsanému procesu a zvenku či nepřímo ho i ovlivňuje, a ale ve spirituálním světě jsou specialisté, kteří se přípravou těl zabývají. Podle záměrů duše dokážou vybrat otce a matku (to jen částečně, protože to musí být součástí jejich inkarnačního plánu), při jejich spojení pak vybírají to správné vajíčko i spermii, a když se spojí, aktivují ty vhodné geny. A to vše proto, aby tělo mělo ty požadované vlastnosti, které duše potřebuje pro svůj rozvoj. Sekundární duše jsou ve spojení se svými matkami i roky před početím a komunikují, ale do zárodku vstupují až v průběhu těhotenství od toho třetího až po devátý měsíc. Sekundární duše jsou totiž obrovské energetické systémy, a kdyby do nepřipraveného tělíčka vstoupily předčasně, snad by ho uvařily. V okamžiku početí tedy vysílají k zárodku jen jakési energetické vlákno a tak se s ním spojují a "hlídají" si ho.

Dokud je tělíčko malé a prakticky nečinné, je obtížné pro sekundární duše v něm být, ony jsou hrozně aktivní a během těhotenství nemají potřebné podněty, prostě by se nudily. Až kolem toho třetího měsíce to začíná být zajímavější, ta primární duše nabývá dostatečné komplexnosti, aby dokázala vnímat přítomnost jiného vědomí. Tehdy dochází ke sžívání těch dvou energií. Tohle je výsledek dlouhých tisíciletí experimentů, ale zase ne příliš dlouhých. Byl jsem překvapen channelingovou informací, že ke vstupu sekundárních duší do lidských těl procesem inkarnace dochází jen posledních asi 100 tisíc let, před tím prostě v lidském mozku nebyla potřebná struktura na spojení (spojovali se jinak) a pak ještě trvalo 50 tisíc let, než si na tu energii lidé vznikly. Dlouho byla inkarnace nepovinná, čili sekundární duši měli jen někteří, protože těla ostatních reagovala přílišnou agresivitou (to byl důvod, proč se to nepovedlo např.s neandertálci), takže duše vstupovaly jen do těch méně agresivních. Kupodivu i lidé bez sekundárních duší byli společenští a šikovní, ale až sekundární duše lidstvu umožnily bouřlivý rozvoj, který trvá dodnes.

Asi před 70 tisíci lety prošlo lidstvo tzv.hrdlem lahve, od té doby všichni lidé mají sekundární duši, i ti agresivní a my se s nimi holt musíme srovnat a "ochočit" je, což se více méně daří. Tohle sžívání začíná právě už v děloze, ale nekončí okamžikem porodu, ale až asi tak ve čtyřech letech. V tu dobu také průběžně roste čas, po který je duše v těle, u miminka je jen pár hodin za den, jinak prostě miminka jedou na autopilota, ale občas jedou na autopilota i batolata a to už je někdy fofr. Tyhle úniky z těla přes den končí právě v těch čtyřech letech a většinou si můžeme dát pauzu jen v noc, když tělo usne. Pak už to máme definitivní.

Když umíráme, tak sekundární duše opouští tělo a odchází do spirituálního světa, energie primární duše vtéká zpět do druhové matrice. Porod je jako když se na kapesníku udělá uzel a smrt jako když se rozváže.

Tak takhle zhruba to vidím já, ale určitě to není konec příběhu. Ať se Vám daří.

[Peter 2 :-)]

Dakujem za potvrdenie, podobne informacie mam aj ja. zaciatok spoluprace a vytvorenie Nizsieho Ja z tychto dvoch casti - vlastne vytvorenie Cloveka podla mojich informacii zacina v 9 - 12 tyzdni od spojenia buniek. Clovek musel dorast, vytvorit mentalne telo na to aby sme mohli zacat inkarnacny cyklus. Ti agresivni zrejme nemali dostatocne dotvorene mentalne telo, len emocne. Teraz do tohoto stavu dospievaju psi, macky a samozrejme opice... Tiez mam info ze az tato symbioza viedla k naozajstnej inteligencii. A pred 2000 rokmi, ked sme dozreli - sme dostali posledne dve tela - kauzalne a Kristovske. A vela veci mi vdaka tvojmu clanku docvakava, dik.

[susila]

Děkuji,velmi zajímavé!

[BoFi - Petra]

Wow! Vzpomenu na něco co mi řekl muj kamarád. Děkuju :-)) milovaný Kamile

[Ilumauir Kamil]

doplním
- to, co umožňuje sekundárním duším inkarnaci, je nějaký orgán v mozku, který se vyvinul (nebo byl tvůrci vyvinut) až před těmi 100 tisíci lety, on tvoří most
- zvýšená agresivita u neandertálců nebo raných sapientů při přijetí sekundární duše byla způsobena tím, že jejich těla nezvládla takový příval energie, jejich energetické dráhy nebyly tak průchodné a ta energie se vlila do jiných částí jejich života - možná to bylo tím slabým mentálním tělem, ale cítím, že ani ti, co agresivní nebyli, ho rozvinutější neměli, takže tam bude víc faktorů
- vstup sekundárních duší do zvířat - to se samozřejmě děje dnes a denně a už miliardy let, ale ten proces je jiný než je inkarnace. Ta skupina duší, která se inkarnuje do lidí, se do jiných zvířat neinkarnuje. Za prvé ta zvířata nemají ten specifický orgán v mozku, za druhé nemají dostatečnou energetickou kapacitu (kočky a psi jsou malí, a i velcí lidoopi mají jen desetinu potřebné energie, co narozené dítě, natož dospělí) a za třetí mají velmi malý rozsah životních projevů a hlavně omezenou komunikaci, které neumožňují karmické lekce. Ale je skupina duší, které s těmi zvířaty pracují, ale do inkarnace mají ještě hodně daleko.
- kauzální a Kristovské tělo - cítím, že ty jsme měli i dřív, ale Kristova mise je určitě změnila nebo překonfigorovala

[Tree]

Moc zajímavé. Dík!

[Helena]

To je hodně zajímavé, moc děkuji, Kamile,asi 2 roky mám v hlavě otázku ohledně duše..nejasnost,kterou jsi teď naprosto vyjasnil a mezi dva dílky poznání zapadl díky tobě ten prostřední, který je spojil, to je úžasné..protože ty dílky samy o sobě vypadaly, jako by si odporovaly, a přitom se doplnily..když si člověk uvědomí, že to tak může být se vším..

[Sanny]

Aha,, asi jsi chtěl jednoduše říct, že každá živá bytost má tzv. Vniřní já, které s námi roste od viru, rostliny, zvířete a ted jsme již v jejím naplňování dospěli k člověku. (na což mohou být někteří i pyšní, ale těch vyspělejších druhů bude ještě spousta:))
A lidé jsou svým způsobem vázáni v kolektivní duši lidstva - čili nic složitého.

Krásný večer všem......